připomeňme si projev Václava Havla z
roku 1989
Dvacet
let tvrdila oficiální propaganda, že jsem nepřítel
socialismu, že chci obnovit kapitalismus, že jsem ve službách světového
imperialismu, od něhož přejímám tučné výslužky, že chci být majitelem různých
podniků. Byly to všechno lži, protože brzy začnou vycházet knihy, z nichž bude
zřejmé, kdo jsem a co si myslím. Slibuji vám, že funkci prezidenta vezmu na
jedno volební období, ale pak bych se chtěl věnovat práci dramatika.
Také vám slibuji na svou čest, pokud se za mého volebního období nezlepší
životní úroveň, sám odstoupím z funkce. Pro mě není rozhodující, s jakým slovem
jsou sociální jistoty spojovaný, ale to, jaké jsou. Já si představuji, že by
měly byt daleko větší, než jaké poskytovalo to, co mnozí nazývají socialismus.
Za svůj třetí úkol považuj i podporu toho, co vede k lepšímu postavení dětí,
starých lidí, žen, těžce pracujících, příslušníků národních menšin a vůbec
všech občanů, kteří jsou na tom z jakýchkoli důvodů hůře než ostatní. Žádné potraviny
či nemocnice nesmí být výsadou mocných, ale nabízeny těm, kteří je nejvíc
potřebují.
Připravujeme koncept důkladné ekonomické reformy, která nepřinese sociální
otřesy, nezaměstnanost, inflaci a jiné problémy, jak se někteří z vás obávají.
Všichni chceme republiku, která bude starostlivě pečovat o to, aby zmizely
všechny ponižující přehrady mezi různými společenskými vrstvami, republiku, v
níž se nebudeme dělit na otroky a pány.
Toužím po takové republice víc než kdo jiný. Náš stát by už nikdy neměl být
přívažkem či chudým příbuzným kohokoli jiného. Jsou lidé, kteří kalí vodu a
panikaří, že se bude zdražovat.
Dávejte si na ně pozor! Ptáte se s údivem, jestli bude inflace, jestli bude
zdražování? Mnohokráte a jasné tato vláda řekla ve svém programovém prohlášení,
včetně dalších dokumentů a ministři na svých tiskových konferencích, že jejich
úsilím je, aby přechod od neekonomicky k ekonomice byl
pokojný, bez sociálních aspektů, bez návaznosti nezaměstnanosti, bez jakýchkoli
sociálních krizí a podobně. Žádné gigantické zdražovaní nebo dokonce
nezaměstnanost, jak to panikáři systematicky šíří, nic takového nepřipravujeme.
Již nikdy do žádného paktu nepůjdeme. Podle mého mínění nesmí náš stát šetřit
na investicích do školství a kultury. Také náš mnohokrát deklarovaný úmysl
provést reformu tak, aby nevedla k velkým otřesům, velké inflaci, nebo dokonce
ke ztrátám základních sociálních jistot, musí naši ekonomové přijmout prosté
jako úkol, který jim byl zadán. Zde neplatí žádné: NEJDE TO."
Tak si jen pokládám otázku, kdy:
„Pravda a láska zvítězí nad lží a nenávistí“!