Čtvrtek, 07 říjen 2010

Nejlepší odborář

Pavel Ďuran

Sloučení Obitkových a Zabloudilových odborů skončilo fiaskem. A zatímco Obitko na svých internetových stránkách (pro jistotu?) mlčí, Zabloudil se na svých opět staví do pozice světce. Přitom jeho vlastní vyjádření, jeho „náhled“ na celou situaci jednoznačně hovoří o záměru, s nímž předseda ZO OSD Motol do odborů metra vstupoval.

 „Mocichtivý despota skončil – sklaplo mu?“ spekuluje se na žertovném webu ZOO Motol. „I v OO DP Metro – nyní ZO OSD POSOR – konečně prohlédli, jakého, že si to hřejí hada na prsou, a tak k 30. 9. 2010 zde ukončili veškeré jeho osobní pravomoci a výhody včetně jemu poskytovaného plného uvolnění z fondu ZO OSD POSOR!

Což musí být pro něj deprimující, když prohlašoval, že jeho ,strana´ poroste a poroste. Viděl se v čele místo kolegy a jak má pod sebou i lidi z Metra. Jenomže oni lidi nejsou hluší a slepí. Myslím tím ty ostatní, ne jeho základnu v Motole, kde si odhlasuje, co potřebuje, a ostatním to do hlavy nacpe…

Zase bude muset doopravdy pracovat!

Na METRU pochopili, o co tomuto rádoby lidovému pánovi jde doopravdy – o neomezenou moc nad společnou organizací a nad jejími členy – a to pochopitelně „nezkousli“ ani jakožto lidé nanejvýš soudní, prostě za žádných okolností nemohli.  To jen on se mohl bláhově z pocitu vlastní neomylnosti a naprosté ztráty soudnosti z touhy po „megamoci“ domnívat, že mu tohle může projít.

A k politování jsou i jeho vlastní členové ze ZO OSD Motol, neboť z výše zmíněného je jasné, že mohou přijít o rekreační a případně další výhody plynoucí ze spojení – byť zatím neformálního – obou organizací – to nyní evidentně a definitivně – především díky němu – končí!

Vám všem (hlavně členům) je třeba jasně sdělit: Zabloudil Vám lhal! Lhal o své skutečné vůli sjednotit obě odborové organizace působící v DP Praha! Chtěl výhody – ale ne pro Vás, nýbrž jen a jen pro sebe! To je nyní vidět v plné nahotě! Ať už Vám to bude vysvětlovat jakkoliv – zase bude jen a jen lhát!

Bláhový ten, kdo jej ještě teď po tom všem bude svým členstvím v jím despoticky řízené organizaci podporovat!

Co bude dál? No, doufejme, že zhrzený velitel se nezakousne a nebude se kolegovi, který ho odstřihl od výhod, mstít. To již pocítil každý, kdo proti němu něco měl… Takže Jiříkovi přejeme rychlé procitnutí a aby se aklimatizoval v pozici, kam patří.“

Jirka Zabloudil zjistil, ačkoli mu není možno upřít snahu svou odborovou organizaci kvantitativně zušlechtit, že trh s odboráři ochotnými platit příspěvky není nevyčerpatelný. Že zkrátka ZO OSD Motol dosáhla nějakou dvoustovkou lidí svého stropu a v rámci Dopravního podniku dál nepůjde. Pokusil se tedy o spojení s jednou z nejsilnějších odborových organizací DP – jeho ZO je však v porovnání s Obitkovými odbory onou jím tak rádo zmiňovanou „pidiorganizací“. Záměr Zabloudila je přitom neuvěřitelný. Spojí dva různě velké subjekty s tím, že se budou považovat za sobě rovné! „ZO OSD Motol se odmítla rozpustit v organizaci, která ji negarantuje svéprávnost a identitu,“ blábolí Zabloudil na svých internetových stránkách, „kde není zajištěn potenciál růstu a činnosti pro členy.“

Návrh Jirky Zabloudila, alespoň „první model“, je úsměvný: obě organizace vstoupí v jeden okamžik do nové – společné organizace, obě volí (paritně) předsedu (prezidenta) a místopředsedu (viceprezidenta). Jednotlivé vnitřní organizační složky se sloučí a přeorganizují na dvě (OO-DP Metro a ZO OSD Motol) = paritní systém (PARITNÍ = stejný, rovný, rovnovážný, stejný stav rozhodujících faktorů – pozn. P. Ď.).

Možnost pro prosazení identity: 1 : 1

Údajně to takhle mělo být domluveno. Já mohu mít k Obitkovi tisíc připomínek, ale že je idiot říci nemohu. Navíc, i kdyby byl, pak není ve své odborové organizaci neomezeným vládcem, jako je Zabloudil ve své, pročež je jasné, že kdyby tento model předložil k posouzení členům svého výboru, to by dostal jmen...

„Druhý model“ je racionálnější, třebaže ne o mnoho – obě organizace by vstoupily do nové, byť stejného jména po jedné z nich. Obě by měly alikvotní podíl na statutárním zástupci (3:1), přičemž viceprezident (místopředseda) má přímé pověření nad správou ZO OSD Motol a jeho místo by pro tuto organizaci bylo garantováno. Já si tady nejsem jist, že poměr 3:1 je poměrem skutečně alikvotním, tedy odpovídajícím části, podílovým, úměrným podílu. Ale budiž, řekněme, že to sedí. To však nic nemění na tom, že Zabloudil je sice ochoten položit na oltář sloučení jméno své organizace, ale víc skutečně nic. Navíc si osobuje právo rozhodovat bez ohledu na názor většiny (tím myslím sloučené odborové organizace) z pozice minimálně místopředsedy.

„Třetí model“ má logiku, opodstatnění: ZO OSD Motol by se integrovala do zavedeného systému, aniž by měla nárok na pozici viceprezidenta (místopředsedy), aniž by jí byla ponechána možnost rozhodovacích pravomocí dle své vůle. „Jako nepřijatelné,“ píše Zabloudil, přičemž jej cituji, a to i s hrubicemi, jichž se nejlepší odborář DP tradičně dopustil, „je možnost ovlivňování vnitřních rozhodnutí ZO OSD Motol, zkrze jiné Profesní odborové sekce (dříve DV) a jejich přehlasováním vnucení pozice pro ZO OSD Motol.“

Třetí model, který je, jak už jsem řekl, nejlogičtější, je pro Zabloudilovu organizaci (resp. pro Zabloudila samotného) neakceptovatelný. O jeho funkčním bytí či nebytí by se totiž rozhodovalo ve volbách, jejichž průběh by neměl možnost ovlivnit ve svůj prospěch, tedy je velmi pravděpodobné, že by se velmi brzy stal řadovým členem odborové organizace, což jeho ambicí rozhodně není.

„POSOR nám odmítl dát písemnou garanci i na místo ve vedení společné organizace s tím, že všichni do ní mohou kandidovat a všichni musí volit – z celé – společné členské základny. Pro menší Motol by to tedy logicky mohlo znamenat rozpuštění se v organizaci a ještě bez svého člověka ve vedení… nebyl by pro ně žádný problém nás vždy přehlasovat a vždy prosadit pouze jejich stanovisko a jejich zájem… je možné toto akceptovat?“

Jistěže ne… v ZO OSD Motol je Zabloudilův názor tím jediným správným, jak jsem se nejen já měl v minulosti na vlastní kůži možnost přesvědčit. Tam ze své blízkosti a z vlivu v organizaci vypráskal všechny ty, kteří dokázali mít názor svůj. Nechci mluvit o sobě, tam šlo o něco trochu jiného – prostě jsem si nenechal kecat do své publikační činnosti, která se Jiřímu ne vždy líbila. Já jsem ale nikdy nebyl členem výboru ZO. Kdo však byl, z těch bych jmenoval např. Jirku Touška nebo Jakuba Vávru. A jako posledního Marka Tošila.

„Pro poučení, jaké zlo představuje osoba předsedy ZO OSD Motol Jiřího Zabloudila,“ vyjádřil se posledně jmenovaný pro DP-ARÉNU, „ve stručnosti přikládám i příběh svůj…“

Marek Tošil byl Zabloudilem pověřen vést za ZO OSD Motol kolektivní vyjednávání, které proběhlo na podzim 2009 pro období let 2010-2012. V jeho průběhu mu předseda Zabloudil sdělil svou představu, a to takovou, že nechají nadále za ZO OSD Motol vyjednávat pouze předsedu spřátelené OO pana Obitka s odůvodněním, že vyjednaná smlouva bude stejně špatná a určitě horší než ta předchozí, takže na tom bude Tošil vlastně dobře, protože se toho nezúčastnil a ZO OSD Motol bude moci svalit vinu za špatně vyjednanou KS na Obitka.

„Takový nehorázný alibismus a svinstvo jsem jednoznačně na říjnovém jednání našeho VZO roku 2009 následujícího dne odmítl,“ líčí Tošil, „a přidali se i mnozí další členové výboru, takže předseda Zabloudil to nechal být a dále svůj ,nápad’ na předmětné schůzi neprosazoval.

Zato nebyl líný zmanipulovat pod lživými záminkami a důvody – byly dva zásadní – ostatní členy VZO pro schůzi následující (listopad 2009), kde jsem byl v nepřítomnosti (byl jsem v té době prokazatelně práce neschopen) z funkce I. místopředsedy odvolán:

1.       údajně jsem zanedbal členskou základnu ve Vokovicích, kde měli zbýt pouze dva členové – na další schůzi VZO (prosinec 2009) jsem mu přede všemi členy výboru prokázal, že lhal, že se vokovická členská základna naopak ještě o dva lidi zvýšila, takže se mi před přítomnými členy VZO omluvil,

2.       že nejsem loajální k němu – to se jeví jako naprostý nesmysl, přece žádný člověk není ikonou, za svou práci a její kvalitu jakožto odboroví funkcionáři se máme především zodpovídat své členské základně a ne jednomu , všemocnému a neomylnému’!“

 To odněkud znám… Zabloudil si plete pojmy s dojmy a loajalitu, což je jakýsi souhlasný postoj, určitá věrnost, vnímá jako psí oddanost, jako jakýsi vztah mezi otrokářem a otrokem. To ale jen tak na okraj. Nechme ještě promluvit Marka Tošila:

 „Poté jsem byl tedy z funkce 1. místopředsedy a z dalšího průběhu kolektivního vyjednávání odvolán. To pak dopadlo, jak dopadlo, byla podepsána smlouva horší, než ta předchozí – já bych ji rozhodně podepsat odmítl – a to i přes to, že Zabloudil v rámci VZO OSD Motol jasně prohlásil, že je pro to, abychom takovou kolektivku podepsali. Hlasovalo se a já a mí dva kolegové, kteří jsme byli proti, jsme zůstali v menšině – nechci jim uškodit, proto je zde jmenovat nebudu.

Nechtěl jsem ventilovat neblahé poměry ve vedení ZO OSD Motol, ale zášť, mstivost a zákeřnost předsedy Zabloudila poté, co jsem jasně oznámil svůj odchod z Výboru ZO OSD Motol, kdy lživě překrucuje a manipuluje veškerá fakta a mění své důvody – v neposlední řadě i v pamfletu, který vyvěsil na webových stránkách ZO OSD Motol – mě nutí jasně a věcně zveřejnit podstatná fakta objasňující dění.“

Podívejme se na názor druhé strany (z internetových stránek ZO OSD Motol). Jen podotýkám, že text přepisuji tak, jak byl zveřejněn, tedy bez oprav:

„Pan Marek Tošil porušil slib funkcionáře a skončil v pozici funkcionáře Výboru základní organizace OSD Motol.

Jeho přehnané ambice, absence sebereflexe a pohrdání názory okolí, jakož i vnucování svého politického smýšlení svým kolegům a kolegyním a snaha směřovat naši společnou organizaci z apolické na orientovanou jednostranně k politické straně KSČM, vedl jednak předsedu organizace k návrhu VZO jeho odvolání z pozice I. Místopředsedy a jednak k jeho ostudné porážce ve volbách funkcionářů, kde skončil jako poslední. I přes toto umístění obdržel do správy důležité úkoly týkající se samosprávné sekce ŘED a vedení úřadu tarifu OSD pro ZO OSD Motol a ZO OSD POSOR. Bohužel úkoly vedl nedbale a stále ho lákaly politické hrátky s odbory. Z pozice, kterou zastával však toto nebylo možné. Založil si proto odbory pod KSČM podporovaným Odborovým sdružením Čech, Moravy a Slezska a SVÉ AMBICE HODLÁ UPLATŇOVAT TAM. Není tajemstvím, že se snaží odloudit členy i naší organizaci a vzhledem k tomu, že jako funkcionář měl databázi našich členů, využívá i těchto kontaktů. Ponechám na úsudku každého našeho člena, zda odbory mají být politicky orientované a zda KSČM může poskytnout stejný pracovně-právní servis a bonusové výhody jako naše organizace. Věřím, že většina našich členů, tak jako funkcionářů, řekne jasné NE politizaci odborů a nadále zůstane členy naší společné APOLITICKÉ A VŠEM OTEVŘENÉ ZO OSD Motol.

Zabloudil Jiří – předseda“

Ufff… pokud se nepletu, Jirka Zabloudil (nepochybuji o tom, že pouze pod „Tošilovým nátlakem“) vstoupil do KSČM také. Jeho politický vývoj je přitom poměrně svéráznou záležitostí – Zabloudil se tluče od extrému k extrému a během několika málo let stačil překonvertovat od pravicových radikálů Sládkových republikánů až po nejzazší levici. Pokud mi nic neuniklo, pak z jeho přípisu dokáže vyčíst Tošilovi jen jeho politickou příslušnost, přičemž si nemyslím, že by Marek – a já ho znám dlouhou řadu let – chtěl ZO OSD Motol obarvit tak na rudo, jak mu Zabloudil podsouvá. Jestli pak byla řeč o „servisu“, který ZO OSD Motol prostřednictvím Odborového svazu dopravy nabízí svým členům, je potřeba poznamenat, že není ničím skvostným v porovnání s tím, co dokážou nabídnout i ostatní odborové organizace. A to bez toho, že by se tím musely chvástat tak, jak se chvástá Zabloudil. Jestli tedy OSD nabízí něco výjimečného, tak pouze Zabloudilovi samému. Nakonec to byl on, kdo na sklonku září cestoval do Bruselu na manifestaci odborů, o čemž se samozřejmě neopomněl zmínit na svém webu (tisíc mizerných, máloříkajících fotografií, přičemž ta jeho je největší…), jen pro jistotu nedodal, že byl refundován z peněz odborářů. Ale třeba mu křivdím a vzal si na to dovolenou… co pak v jeho spisku považuji za nejlepší je fakt, že Tošilovi vyčítá snahu přetáhnout členy ZO OSD Motol do nové odborové organizace. Pokud Tošil – a nebyl zcela bez úspěchů – loboval pro ZO OSD Motol, bylo to zcela v pořádku.

Je zbytečné apelovat na Zabloudilův zdravý rozum, protože nic takového není. Je nekonečnou ostudou všech odborových organizací Dopravního podniku, aniž ty mají možnost ho ze svého středu vytěsnit. Musí být tolerován. Je jen dobře, že to Obitko velice rychle pochopil a nepřistoupil na Zabloudilovy ambiciózní, nereálné vize a já se v tuto chvíli už nemohu dočkat toho, až si o sobě zase něco přečtu na jeho webu.