Jak jsem získal funkci doručovatele

Jsou lidé různí. Ti, co si umí vyřídit všechno sami a ti, kteří neradi o něčem debatují. Ti druzí jsou zajímavá sorta.

Takhle navečer se mi rozezvonil mobil a na něm vidím, že volá kolega Tošil. Přišlo mi to divné, protože mi nevolal již pěkně dlouho a tak jsem byl zvědav, jakým „moudrem“ mě obdaří.

„Nazdar“, ozval se Tošil - „vyřiď tomu svýmu …………, že to co o mě píše není pravda a že budu chtít omluvu.

 A jestli nepřestane, tak uvidí“.

A než jsem stačil říct, že ten můj „předseda“ je kolega Pulec, má svůj mobil a nejsem žádný doručovatel, telefon na druhé straně umlkl. Nějaká slušnost, že by třeba počkal, co na to řeknu, nebo vůbec mě pustil ke slovu, se nekonala.

V dnešní době, kdy je takových možností bych se já nezatěžoval otravovat svými dojmy někoho, koho se problém netýká. V Motole je to ale zvykem – pomluvit, osočit, zesměšňovat, nebo vypustit nějaké „lejno“ z úst na někoho a neříkat nic do očí. Divný způsob.

No nic, říkal jsem si, že třeba šetří na volání a volal jsem okamžitě zpět. Telefon minutu vyzváněl a na druhé straně se nic nedělo. To mě potrestal – nechce se mnou mluvit. Asi je to u nich zvykem…

Abych tedy nenarušil přitroublé vyřizování vzkazu, rozhodl jsem se navázat na tuto novou hru z Motola.

Předsedo OSPD !

Pokud to budeš zde číst, tak věz, že s.Tošilovi se nelíbí, jak jsi ve svém článku špatně spočítal jeho počet šejdrů od začátku roku.

A posílá „BU BU BU“

Vy, co jste se náhodou k tomuto psaní dostali a znáte P.Pulce, vyřiďte mu prosím, že kolega Tošil rudne vzteky nad jeho článkem na OSPD a že má Tošil asi něco s ušima, protože nečeká v telefonu ani na odpověď.

Určitě se ten vzkaz k němu nějakou cestou dostane, přeci mu nebudu kvůli takové „ujetině“ volat. No néé?

 

Děkuji pěkně za vyřízení.

 

R. Kovrzek 

zpět