Obchodníci mohou za stravenky
účtovat přirážky, rozhodl soud
Platíte-li stravenkami, může vám číšník legálně
naúčtovat přirážku.
Nejvyšší správní soud (NSS) nedávno rozhodl, že obchodníci a
provozovatelé restaurací mají právo si účtovat přirážku za přijímání stravenek.
O verdiktu v pátek informovala mluvčí soudu Sylva Dostálová. Platbu stravenkou
a hotovostí podle soudu nelze srovnávat, proto není manipulační přirážka
diskriminační, odůvodnili soudci své rozhodnutí.
Stravenky
Stravenky jsou
nejčastější výhodou, kterou zaměstnavatelé poskytují zaměstnancům. Využívá je
až 89 procent soukromých a 94 procent státních společností. Dávají je firmy,
které zaměstnancům neposkytují stravování.
Lze jimi platit v
obchodech a restauracích. V obchodech se za ně dá kupovat veškeré jídlo a
nápoje s výjimkou nápojů alkoholických.
Zaměstnavatel si
může dát do daňového nákladu 55 procent ceny stravenky, maximálně ale 48,30 Kč
na jednu stravenku.
21. 12. 2007 14:58 - 21. 12. 2007 15:57 Aktualizováno - BRNO
Případ, který NSS
řešil, se týkal moravského restauratéra, jenž účtoval za platbu stravenkou
čtyřprocentní přirážku jako náhradu nákladů za transakce se stravenkami. Česká
obchodní inspekce (ČOI) mu za to uložila pokutu 30 000 korun. Městský soud v
Praze ovšem pokutu zrušil a Nejvyšší správní soud nyní jeho názor potvrdil.
NSS se při tom
odvolal na svůj loňský verdikt, podle kterého mohou podnikatelé požadovat
zvláštní poplatky také od zákazníků, kteří hradí služby či zboží
prostřednictvím platební karty.
"Stravovací
poukázka je náhražka platidla určená k odběru hlavního jídla v rámci pracovního
dne. Je zapotřebí tento platební prostředek považovat za ještě více vzdálený
hotovým penězům, než je platba platební kartou," uvedl nyní senát s
předsedkyní Marií Součkovou.
Stravenky
zastupují hotovost, argumentovala neúspěšně inspekce
ČOI přitom pokutu
zdůvodňovala údajným znevýhodněním jedné skupiny zákazníků. V argumentaci
vycházela z tehdejšího stanoviska ministerstva financí, podle kterého stravenky
v obchodním styku zastupují hotové peníze.
Muž se nejprve
neúspěšně odvolal k šéfovi inspekce, pak podal žalobu k Městskému soudu v
Praze, který pokutu zrušil. Uvedl mimo jiné, že poplatky jsou záležitostí
smluvních vztahů obchodníka s vydavatelem stravenek a obchodníka se zákazníkem.
Stát by prý do těchto vztahů neměl zasahovat.
"Platbu za
zboží stravovacími poukázkami, které nejsou tuzemskými ani zákonnými penězi,
může (obchodník) přijmout za jím stanovených podmínek, neboť je pouze na jeho
úvaze, zda takovou platbu za cenu zboží přijme," uvedl městský soud.
Soud
posvětil i přirážky za platbu kartou
Loni NSS rozhodl, že
diskriminační nejsou ani zvláštní poplatky při platbě kartou. Problémem se
zabýval na podnět provozovatelů hotelu na Teplicku, jimž ústecká pobočka České
obchodní inspekce vyměřila pokutu 7000 korun. Hoteliéři se měli provinit proti
zákonu o ochraně spotřebitele tím, že po zákaznících platících kartou
vyžadovali tříprocentní přirážku.
V českém právu není
zakotvena povinnost obchodníka přijímat platební karty. "Diskriminací ve
smyslu zákona o ochraně spotřebitele je třeba rozumět obchodní praktiky, které
při srovnatelných transakcích nedůvodně zvýhodňují některé spotřebitele před
jinými," uvedli loni soudci. Hotel si prý účtoval pouze zvýšené náklady
spojené s bankovním převodem.