Klimatizace II.

O klimatizaci toho již bylo popsáno dost a dost, ale bez nějakého zlepšení. Jen píšeme a píšeme. Na článek v minulém kontaktu jsem reagoval asi před třemi týdny na www – viz. "O klimatizaci". V červencovém výtisku KONTAKTu se nám téma vrátilo. Asi je to vděčné téma, ale pokud si projdeme články s touto tématikou již dříve napsané, nenajdeme zde nějaké velké rozdíly. Klimatizace je a není. Podle toho, jak se na to díváme a jak se to pokoušíme vysvětlit, nebo obhájit. Jsem rád, že se konečně v červencovém vydání připouští názor, že stropní „klimatizace“ není tak dokonalá a může způsobit i zdravotní problémy.

Výňatek z KONTAKTu:

Se zájmem jsem si přečetl článek o klimatizacích v tramvajích a autobusech v letošním DP-KONT@KTu číslo 6 a chtěl bych na něj reagovat. Pracuji jako řidič autobusu na garáži Řepy a s „klimatizací“ v autobusu mám již téměř pětiletou zkušenost. Na provozovně Řepy momentálně velká část klimatizací nefunguje z důvodu za prvé nefunkčního vodního čerpadla, bez kterého se „klimatizace“ mění na pouhopouhý drahý větrák. Za druhé z důvodu nefunkčního ventilátoru. Pokud náhodou u klimatizace tyto dvě podstatné součástky fungují, ještě není vyhráno. Často se stává, že po uvedení klimatizace do provozu, se z otvoru, kterým má do kabiny řidiče proudit ochlazený vzduch, se valí voda, čím se pracoviště řidičů mění v plnohodnotné sprchové kouty. Vzhledem k tomu, že na internetu jsem od výrobce zmíněných „klimatizací“ zjistil, že jsou určeny zejména pro stavební a zemědělské stroje, má jejich užití v autobusech další háček. Pokud se u zmíněného zařízení neprojeví žádná výše uvedená nedokonalost, je toto plně funkční pouze cca do 40 km/h rychlosti autobusu. Jak autobus začne zrychlovat, účinnost klimatizace klesá a při rychlosti 60 km/h je již téměř nulová. Tento jev způsobuje proudění vzduchu na střeše vozu v místě umístění klimatizace. Spoustu řidičů klimatizaci nepoužívá z dalšího podstatného důvodu. Umístění přímo nad hlavou řidiče, kdy ať ochlazený nebo neochlazený vzduch fouká přímo na jeho hlavu a krk, způsobuje nepříjemné zdravotní obtíže. Již drobnost je značná hlučnost ventilátoru přímo nad hlavou řidiče. Toto je zkušenost z praxe s jinak velice vychvalovaným a teoreticky užitečným zařízením.

Luboš Bubeník, řidič

Vážená redakce, je opravdu povzbuzující, když si řidič může přečíst, jak se do nových vozů z Plzně a do vozů KT8D5.RN2P montují klimatizace. Hlavně když se jedná o řidiče z vozoven, kde tyto vozy nejsou a nebudou. Proč se tyto klimatizace nemontují, a to i zpětně, do vozů T3RP, kterých je už dost velké množství? Zřejmě nejsou dost reprezentativní? A jejich řidiči asi nejsou tak důležití? Myslí si ten, kdo o tom ve své klimatizované kanceláři rozhoduje, že v kabinách těchto vozů je menší horko?! Nebo to není technicky možné? O čemž silně pochybuji.

Josef Tůma

Na tramvajích typu T3 není klimatizaci kam umístit a vozidlo nemá dostatečný výkon v palubní síti, je potřebný střídavý systém 3 x 400V. Úprava T3 by zasáhla zcela zásadně do modernizací a prodražila by vozidlo přibližně o 1 000 000 Kč. Na rozdíl od obousměrné tramvaje KT8D5RN2 se životnost vozidla T3R.P plánuje na kratší dobu.

Ing. Jan Doubek, jednotka Správa vozidel Tramvaje

zpět

-rik-