Když si cestující stěžuje na „ujetí mu před nosem“.
Kolikrát se můžeme dočíst, že řidič
na té a té lince naschvál ujel cestujícímu, který dobíhal …..
Pozastavil se někdy z těch, co posuzují,
proč se řidič takto zachoval a co bylo příčinou nebo se dává za pravdu
cestujícímu vždy? Pokud se týká autobusu, a to asi především, řidič na
stanicích má výhled do zrcátek dost 
omezený, takže osobu, co je mimo
zorný úhel zrcátek, prostě neuvidí. Z obrázku je jasně vidět, jak daleko
řidič od vozu vlastně vidí a co tedy kontroluje ( u stanic metra je situace
stejná, s tím rozdílem, že vlak přijede každou chvilku a nelze zde stát
„donekonečna“, protože za chvíli by se lidi druhou stranou vytlačovali ven).
Nastává situace, že po zavření dveří a letmém pohledu na kontrolky dveří, zda
jsou dovřené, automaticky následuje pohled do levého zrcátka, kde řidič
kontroluje volno pro výjezd. V tuto dobu již nekontroluje nástupiště a
popojíždí k výjezdu ze stanice. Pokud se následně ozve mlácení do
karoserie (což není výjimkou), protože cestující doběhl a dožaduje se vstupu,
dá se krok výjezdu stáhnout zpět jen tehdy, pokud není hustota provozu velká a
nenarušil by se proces „pouštění“ jiným vozidlem na komunikaci - a také pokud
vůz neopustil zastávku. Jinak by auta těžko ochotně pustila bus, kdyby svůj
úmysl každou chvíli rušil.
Jedno je jisté: neviděl jsem ještě
cestujícího, že by doběhl k soupravě Metra, která právě dovřela dveře a
bušil na ně, že chce nastoupit a přitom hlasitě nadával strojvedoucímu do
debilů. U tramvají s takovou situací asi problém nemají – nevím, ale je
jisté, že toto pramení z toho, že
víc řidičů autobusu - pokud může - tak počká (vyjímky nepočítám), ale pak to
jednou prostě nejde a i kdyby za celou směnu počkal na x lidí, tomuto
cestujícímu mimo zorné pole ujíždí a je z něj „debil“. Při následné
stížnosti se DP řidiče ani nezastane, a to není dobré. Pokud by cestujícímu
bylo vštípeno, že platí stejná pravidla pro nástup jako v metru (po
zaznění signálu upozornění se nenastupuje), ubylo by stížností.
-rik-