Klimatizace

Neustále je nám vnucován názor, že autobusy máme osazeny klimatizací. Ale klimatizace si myslím je, když nějaký uzavřený prostor odvětrávám a vháním do něj chladnější vzduch. Cirkulací se vzduch ochladí. V autobusech se tohoto v otevřené kabině těžko dočkáme, takže bych se zmiňoval pouze o tom, že jsou zde nějaké větráky, které nám ochlazují lebku, ale záda zůstávají na těchto sedačkách mokrá a zadek je jak v umělé líhni, kde se čeká, že se z vajec něco vylíhne.

Při otevřeném okně a průvanu, který se vám točí okolo krční páteře, lze očekávat všechno, ale ne příjemné ochlazení bez možných následků. Dp-Kontakt hovoří o „klimatizaci“ s nadšením. No, asi si to nikdo z nich nevyzkoušel. Při debatě na konečné o zázracích klimatizovaných autobusů, mi jeden kolega podal lístek a povídá:“Jestli o tom chceš napsat, tady jsem ti načmáral můj názor, tak ho tam přidej“. Tak se s tím psaním podělím s ostatními.

Názor řidiče (co nesedí v kanceláři):

Porovnání starých a osvědčených metod klimatizace autobusů, tramvají a vozů metra.

Vycházejí ze dvou základních znalostí o proudění vzduchu náporovým pohybem vozidla za jízdy, a znalostí o termickém pohybu vzduchu – teplý stoupá vzhůru a studený klesá dolů.

Metro

Uveďme si ukázku porovnání klimatizace starých a nových vozů metra. Na trase B se naši cestující mohou ještě stále projet ve vozech sovětské výroby. Pamětníci začátku provozu metra těmito vozy si jistě vzpomenou, jak se po rozjezdu vozu ze stanice náporovými otvory ve střeše rozproudil samovolně vzduch uvnitř vozu. Ve stanici se zase po otevření dveří teplý vzduch sám termickým prouděním těmito náporovými otvory dostal ven. Pokud někdo má rozum na správném místě – to je v hlavě, pak si umí spočítat pořizovací a provozní náklady na provoz této klimatizace – například plastové náporové otvory – a možná jednou za rok je nechat umýt od prachu. To nové vozy například na trase C jsou jiní pašáci. Hezky hermeticky zavřené, a když si po jejich nasazení do provozu před několika lety cestující ne a ne loknout vzduchu na který si zvykli u starých typů vozů, tak se po jejich stížnostech konečně někomu rozsvítilo v hlavě a dal pokyn ke spuštění „motorů“ !

A znovu si můžeme položit otázku na pořizovací a provozní náklady těchto „motorů“.

Autobusy

Kabina pro řidiče je konstrukčně řešena bez oddělení od cestujících, jako tomu bylo u Ikarusů, řidič si v zimě topil nebo v létě větral podle vlastní úvahy. V zimě mu cestující nezamlžili čelní sklo a viděl ven i pravým venkovním zrcátkem. V období chřipek byla kabina zcela jistě bez bacilů. Velké stropní poklopy v prostoru pro cestující a náporové i samovolné odvětrávání. V zimě fukar ohříval i nohy řidiče, v létě po vypnutí kohoutu oběhu kapaliny chladil. Boční větrací okno u vozů ŠM přes celou boční stranu u řidiče a nynější? Sotva třetinové a při dešti jsem mokrý od vody – teče ze zrcátka do kabiny. Dříve byly na stranách kolem čelní orientace větrací otvory otevírané žaluzií a náporem odvětrávání tepla u stropu. Dnešní vozy nasávají rozpálený vzduch ze střechy do vozu na cestující. Radiátory topení pro cestující sálají teplo i v létě – nedá se vypnout jejich okruh oběhu chladící kapaliny. Jsou umístěny pod sedačkami cestujících, pokud by je někdo umístil po stranách dole u dveří s prouděním vzduchu směřujícím na schody a kolem válců otevírajících dveře, v zimě by válce nezamrzaly, na schodech by tála sněhová nadílka a proud teplého vzduchu by vůz po zavření dveří temperoval prostor pro cestující stejně kvalitně, jako pod sedačkami. U nových autobusů jsou malé stropní poklopy a za jízdy nedostatečně umožňují náporové větrání. Pro řidiče je peklo když se do černé palubky a vůbec do všeho černého (plasty) okolo sebe opře slunce a udělá v kabině „nedýchatelno“ a teploměr se vyšplhá k 50°C. Jediná pozitivní věc jsou roletky proti slunci, ale pokud mám propocená záda, je mi všechno fuk.

Úkolem klimatizačního zařízení by bylo odčerpat teplo z prostoru jinam. Podle množství tepla, které vzniká v prostoru tepelné zátěže, volíme velikost klimatizačního zařízení. Tepelnou zátěž se budeme snažit snížit na minimum. Nejvýznamnější tepelná zátěž vzniká osluněním okny. Okno orientované chvílemi proti slunci přímo, může dodávat do prostoru až 450 W/m2 zasklené plochy okna. Výpočet a vzorec by byl asi zbytečný. Nikoho to „nebere“…

Což je asi pravda. Jen se zmíníme o tom, že je ve vozech vedro a nastává ticho. A nepíše se o tom poprvé (viz Pitný režim aj.). Takže není klimatizace jako klimatizace. Ta v kanceláři si takové jméno asi zaslouží.

-Rik-

Zpět info