Směrnice generálního ředitele
Účinnost normy od :
16. ledna 2007
Závaznost normy :
Dopravní podnik hl.m.Prahy, a. s.
Rušené normy :
Směrnice GŘč. 16/2004, pokyn VS 11900 č. 7/2005 (DP-M)
Tato
norma vychází z ustanovení zákona 262/2006 Sb., zákoník práce (dále ZP) a
rozpracovává základní úpravy pracovní doby, sjednané v kolektivní smlouvě (dále
KS), dobu odpočinku a rozvržení pracovní doby, včetně ustanovení nařízení vlády
č. 589/2006 Sb., kterým se stanoví odchylná úprava pracovní doby a doby
odpočinku zaměstnanců v dopravě.
1.1
Pracovní doba je doba, v níž je zaměstnanec povinen vykonávat pro
zaměstnavatele práci a doba, v níž je zaměstnanec na pracovišti připraven k
výkonu práce podle pokynůzaměstnavatele.
1.2
Směna je část stanovené týdenní pracovní doby bez práce přesčas, kterou je
zaměstnanec povinen na základě předem stanoveného rozpisu pracovních směn nebo
rozvrhu směn – turnusu odpracovat, tj. doba bez přestávek v práci na jídlo a
oddech, případně včetněpřiměřené doby na oddech a jídlo a bezpečnostních
přestávek.
1.3 Výkonem práce je též účast na školení nebo jiných
formách přípravy nebo studia za účelem prohloubení kvalifikace k výkonu práce
sjednané v pracovní smlouvě (může být zaměstnanci uložena a zaměstnanec je
povinen ji absolvovat). Základní délka školení (např. poučování, havarijní hry,
přezkušování) je v délce minimálně 4 hodiny až celá směna, pokud nenavazuje
bezprostředně na určenou směnu.
1.4 Do pracovní doby může být započtena doba potřebná
k osobní očistě po skončení práce v rozsahu stanoveném v KS.
1.5 Do pracovní doby je započtena doba potřebná k
předávce směny maximálně v délce 15 minut.
a)kdy
zaměstnanec nepracuje pro překážky v práci, s výjimkou doby pracovního volna
poskytnutého na žádost zaměstnance, bylo-li předem sjednáno jeho napracování, a
doby, po kterou byla práce přerušena pro nepříznivé povětrnostní vlivy,
b) dovolené, c) kdy si zaměstnanec vybírá
náhradní volno za práci přesčas nebo za práci ve svátek, d) kdy zaměstnanec
nepracuje proto, že je svátek, za který mu přísluší náhrada mzdy,
popřípadě za který se mu jeho
měsíční mzda nekrátí.
1.7 Doba strávená vybavováním pracovním oděvem – stejnokrojem
v oděvním skladu je překážkou na straně zaměstnavatele a zaměstnanci se
poskytuje v nezbytně nutném rozsahu maximálně v délce 4 hodiny za kalendářní
rok.
1.8 Vybavení zaměstnance osobními ochrannými
pracovními pomůckami (dále OOPP) je povinností zaměstnavatele. V případě, že si
zaměstnanec bude OOPP zajišťovat výjimečněz rozhodnutí nadřízeného při
individuální návštěvě skladu sám, jedná se o součást jeho pracovní doby a
zaměstnanci bude za takto vykázanou nezbytně nutnou dobu poskytnuta mzda.
a) na 30
hodin týdně zaměstnancům v jednosměnném pětidenním pracovním režimu trvale
pracujících v nočních přepravních výlukách při údržbě tratí a tunelů metra,
b) na 32,5
hodiny týdně zaměstnancům, kteří obsluhují a organizují dopravu v jednosměnném
pětidenním pracovním režimu trvale pracujících v nočních přepravních výlukách -
strojvedoucí NTP, vedoucí služebního vlaku,
c) na 37,5 hodiny pro všechny ostatní zaměstnance a
pracovní režimy, d) na 40 hodin týdně u zaměstnanců, na které se vztahují
ustanovení přílohy č. 1 této normy, e) na 30 hodin týdně u zaměstnanců mladších
18. let.
při délce 30 hodin týdně 6 h denně, při délce 32,5
hodiny týdně 6,5 h denně, při délce 37,5 hodiny týdně průměrně 7,5 h denně nebo
rozvrhem směn – turnusem, při délce 40 hodin týdně rozvrhem směn – turnusem.
3.1
Pracovní doba se při rovnoměrném rozvržení rozvrhuje do pětidenního pracovního
týdne (pondělí – pátek). Délka jedné pracovní směny při takto stanoveném
rozvrhu činí průměrně 7,5 hodiny, přičemž začátky a konce pracovních směn mohou
být dle potřeb pracoviště upraveny odlišně. Při rovnoměrném rozvržení pracovní
doby na jednotlivé týdny se stanovená týdenní pracovní doba rozvrhuje tak, že
délka směny nepřesáhne 9 hodin.
3.2
Rovnoměrné rozvržení týdenní pracovní doby 37,5 hodiny může být i s nestejnou délkou
pracovních směn ve dnech podle potřeb pracoviště.
3.3
U zaměstnanců v jednosměnném pětidenním pracovním režimu trvale pracujících v
nočních přepravních výlukách při údržbě tratí a tunelů metra (30 hodin) a u
zaměstnanců, kteří obsluhují a organizují dopravu v jednosměnném pětidenním
pracovním režimu trvale pracujících v nočních přepravních výlukách -
strojvedoucí NTP a vedoucí služebního vlaku (32,5 hodiny), první pracovní den v
týdnu začíná v neděli a poslední začíná ve čtvrtek.
3.4
Průměrná týdenní pracovní doba bez práce přesčas nesmí při nerovnoměrném
rozvržení pracovní doby na jednotlivé týdny v rozvrhu směn – turnusu přesáhnout
stanovenou týdenní pracovní dobu za období uvedené v KS. Při nerovnoměrném
rozvržení pracovní doby nesmí délka směny přesáhnout 12 hodin. S výjimkou
zaměstnanců, na které se vztahují ustanovení přílohy č.1 této normy, u nichž
nesmí délka směny přesáhnout 13 hodin. Rozvrhy směn – turnusy se zveřejňují
formou vývěsky na jednotlivých pracovištích, popř. normou vedoucího jednotky,
nejpozději dva týdny před začátkem období, na něž je pracovní doba nerovnoměrně
rozvržena. Nenaplnění rozvrhu směn – turnusů na stanovenou pracovní dobu je
překážkou na straně zaměstnavatele.
3.5
Při výkonu práce na základě dohod o pracích konaných mimo pracovní poměr lze
směny určovat operativně po dohodě se zaměstnancem.
3.6
Začátek a konec pracovní doby stanoví vedoucí zaměstnanci přímo podřízení
generálnímu řediteli, vedoucí jednotky nebo vedoucí provozovny / služby pro
podřízené zaměstnance. Začátek a konec pracovní doby zaměstnanců v úseku
generálního ředitele stanoví generální ředitel. Rozvrhy pracovních směn zašlou
příslušní vedoucí po projednání s příslušnými odborovými organizacemi útvaru
500200 – odbor Zaměstnanecký na vědomí.
3.7
Pracovní dobu téže směny může zaměstnavatel rozdělit na dvěčásti s výjimkou JPA
kde může být v ojedinělých případech rozdělena na více než dvěčásti.
3.8
Převody zaměstnanců z rovnoměrně rozvržené pracovní doby do
nerovnoměrněrozvržené pracovní doby a zpět v průběhu kalendářního měsíce se
neprovádějí, s výjimkou převodů dle § 41 ZP. V případě takového převodu se
pracovní doba stanoví zvlášť pro každý pracovní režim.
3.9
Odchylná úprava pracovní doby a doby odpočinku zaměstnanci MHD je upravena v
příloze č. 1 této normy. Ustanovení z přílohy č. 1 lze použít jen pro
zaměstnance v ní uvedené.
Fond pracovní doby
představuje počet hodin, stanovených pro dané období.
a)u zaměstnanců s rovnoměrně
rozvrženou pracovní dobou odpovídá počtu pracovních dnů(vč. svátků,
připadajících na pracovní dny) daného měsíce a násobku průměrné denní pracovní
doby,
b)u zaměstnanců s nerovnoměrně rozvrženou pracovní dobou je
tento fond stanoven individuálně a odpovídá součtu plánovaných hodin z rozvrhu
směn – turnusu daného měsíce.
vychází
z plánovacího kalendáře daného roku a závisí na délce pracovní doby v týdnu.
Hodnota ročního fondu je pro zaměstnance i zaměstnavatele závazná.
Zaměstnavatel
je povinen, v souladu s KS, zajistit vyrovnání pracovní doby u zaměstnancůs
nerovnoměrně rozvrženou pracovní dobou do stanovené týdenní pracovní doby
maximálněza období dle KS. Pokud by z rozpisu směn vycházelo méně hodin, než
vyplývá z ročního fondu, je nutno tomuto zaměstnanci vložit další směny tak,
aby hodnota ročního fondu byla naplněna. Takto vložené směny jsou dohodnuty
předem a jsou součástí rozvrhu směn – turnusu. Nenaplnění ročního fondu
pracovní doby je překážkou na straně zaměstnavatele.
4.3
Rozvrhy směn – turnusů jsou uloženy a archivovány u příslušných vedoucích
zaměstnanců, kteří rozvrhy stanovili podle bodu 3.6 této normy.
4.4 Zákonem č. 54/1946 Sb., o letním čase a nařízením vlády
č. 420/2006 Sb., o zavedení letního času v letech 2007 až 2011 je stanoveno
zavedení letního času. Začátky a ukončení letního času v jednotlivých letech
jsou uvedeny v citovaném vládním nařízení. Stanovená týdenní pracovní doba u
zaměstnanců, jimž počátek letního času připadne do jejich pracovní směny, pokud
se tato pracovní směna v důsledku zavedení letního času zkrátí, bude v
příslušném týdnu o jednu hodinu kratší. Při zavedení letního času dojde u
zaměstnanců, jimž počátek letního času připadne do jejich pracovní směny, ke
zkrácení pracovní doby
o
jednu hodinu, zatím co při skončení letního času dojde u těchto zaměstnanců k
prodloužení pracovní doby o jednu hodinu. Zkrácení ani prodloužení pracovní
doby nebude mít žádné dopady v oblasti odměňování práce. Roční fond pracovní doby
se nemění.
4.5
Změny v rozpisech směn (změny obsazení jednotlivých směn) je možné provést
pouze po vzájemné dohodě mezi zaměstnancem a příslušným nadřízeným
zaměstnancem.
5Přestávky
v práci
5.2
Přestávka v práci na jídlo a oddech se poskytuje nejdéle po šesti hodinách
nepřetržité práce v trvání nejméně 30 minut, mladistvým se tato přestávka
poskytuje nejdéle po čtyřech a půl hodinách nepřetržité práce. Přestávka v
práci na jídlo a oddech může být rozdělena do několika částí v trvání nejméně
15 minut. Pokud nebude v mimořádných případech poskytnuta přestávka na jídlo a
oddech, bude zaměstnanci zajištěna přiměřená doba na oddech a jídlo.
Přestávky na jídlo a oddech se neposkytují na začátku a
konci pracovní doby.
5.3
Začátek a konec přestávek v práci stanoví vedoucí zaměstnanec, který stanovuje
začátek a konec pracovní doby (viz bod 3.6 této normy) po předchozím projednání
s příslušnými odborovými organizacemi.
6
Nepřetržitý odpočinek mezi dvěma směnami
6.1
Pracovní doba musí být rozvržena tak, aby zaměstnanec měl mezi koncem jedné
směny a začátkem následující směny nepřetržitý odpočinek po dobu alespoň 12
hodin během 24 hodin po sobě jdoucích.U zaměstnanců uvedených v příloze č. 1
této normy se postupuje podle této přílohy.
6.2
Nepřetržitý odpočinek mezi dvěma směnami může být zkrácen až na 8 hodin během
24 hodin po sobě jdoucích zaměstnanci staršímu 18 let v nepřetržitých
provozech, při nerovnoměrně rozvržené pracovní době a při práci přesčas, u
naléhavých opravných prací, jde-li o odvrácení nebezpečí pro život nebo zdraví
zaměstnanců, při živelných událostech a v jiných obdobných mimořádných
případech, za podmínky, že následující odpočinek bude prodloužen o dobu
zkrácení tohoto odpočinku.U zaměstnanců uvedených v příloze č. 1 této normy se
postupuje podle této přílohy.
6.3 V rámci opatření přijatých k prevenci rizik pro
bezpečnost a zdraví zaměstnanců i cestující veřejnosti, upravuje vnitřní norma
DP, v návaznosti na ustanovení §
o
nepřetržitém odpočinku mezi výkony prací ve více pracovních poměrech nebo při
souběhu pracovního poměru a činnostech podle dohod o pracích konaných mimo
pracovní poměr.
7
Nepřetržitý odpočinek v týdnu
7.1
Pracovní doba musí být rozvržena tak, aby zaměstnanec měl nepřetržitý odpočinek
v týdnu během každého období sedmi po sobě jdoucích kalendářních dnů v trvání
alespoň35 hodin. Není-li možné z provozních důvodů poskytnout odpočinek v tomto
rozsahu, je možno rozvrhnout pracovní dobu tak, že doba nepřetržitého odpočinku
v týdnu bude činit nejméně 24 hodin s tím, že za období dvou týdnů bude činit
délka tohoto odpočinku celkem alespoň 70 hodin. Pokud je to z provozních důvodů
možné, stanoví se nepřetržitý odpočinek v týdnu tak, aby do něho spadala neděle.
Nepřetržitý odpočinek v týdnu nesmí činit u mladistvého zaměstnance méně než 48
hodin.
U
zaměstnanců uvedených v příloze č. 1 této normy se postupuje podle této
přílohy.
8
Pracovní pohotovost
8.1
Pracovní pohotovost je doba, v níž je zaměstnanec připraven k případnému výkonu
práce podle pracovní smlouvy, která musí být v případě naléhavé potřeby
provedena nad rámec jeho rozvrhu směn - turnusu.
8.2
Zaměstnavatel může pracovní pohotovost na zaměstnanci požadovat jen v případě,
že se o tom se zaměstnancem dohodne.
8.3
Pracovní pohotovost může být sjednána jen na jiném místě, dohodnutém se
zaměstnancem, odlišném od pracovištěˇ zaměstnavatele.
9
Práce přesčas a noční práce
9.1
Práce přesčas je práce konaná zaměstnancem na příkaz zaměstnavatele nebo s jeho
souhlasem nad stanovenou týdenní pracovní dobu vyplývající z předem stanoveného
rozvržení pracovní doby a konaná mimo rámec rozpisu pracovních směn. Rovněž
výkon práce v rámci pracovní pohotovosti nad rozsah stanovené týdenní pracovní
doby je prací přesčas.
9.2
Pokud se po prokazatelné dohodě se zaměstnancem poskytne za práci přesčas
náhradní volno, poskytne se nejdéle v době tří kalendářních měsíců po výkonu
práce přesčas, pokud se zaměstnavatel se zaměstnancem nedohodnou na jiné době.
9.3
U zaměstnanců s kratší pracovní dobou (§ 80 ZP) je prací přesčas práce
přesahující stanovenou týdenní pracovní dobu příslušného pracoviště (tzn. práce
nad 40 h, 37,5 h, 32,5 h, 30 h). Těmto zaměstnancům nelze práci přesčas
nařídit.
9.4
Práce přesčas je práce stejného druhu, jakou zaměstnanec vykonává podle
pracovní smlouvy (§ 38 odst. 1 písm. a) ZP).
9.5
Prací přesčas není, napracovává-li zaměstnanec prací konanou nad stanovenou
týdenní pracovní dobu pracovní volno, které mu bylo poskytnuto na jeho žádost.
9.6
Prací přesčas nesmějí být zaměstnáváni mladiství zaměstnanci (§ 245 ZP),
těhotné zaměstnankyně a zaměstnankyně nebo zaměstnanec, kteří pečují o dítě
mladší než jeden rok (§ 241 odst. 3 ZP).
o
bezpečnosti a ochraně zdraví při práci nebo s lékařským posudkem.
9.8
Práci přesčas je možné konat jen výjimečně (§ 93 odst. 1 ZP). Nařízená práce
přesčas nesmí u zaměstnance činit více než 8 hodin v jednotlivých týdnech a 150
hodin v kalendářním roce. Konat práce nad tento rámec lze pouze na základě
dohody se zaměstnancem. Souhlas zaměstnance s konáním práce přesčas nad limity
nařízené práce přesčas musí být proveden písemně. Uvedený souhlas lze nahradit
hromadným seznamem, na němž každý zaměstnanec stvrdí svým podpisem, že souhlasí
s výkonem práce přesčas podle potřeb zaměstnavatele v rozsahu tam uvedeném.
Vedoucí útvaru odpovídá za uložení těchto písemných souhlasů.
9.9
Noční práce je práce v noční době, noční doba je doba mezi 22:00 a 6:00
hodinou. Pracovní doba v trvale nočních směnách při údržbě metra je řešena v
příloze číslo 1 této normy.
9.9
Délka směny zaměstnance pracujícího v noci nesmí překročit 8 hodin v rámci 24
hodin po sobě jdoucích. Není-li to z provozních důvodů možné musí být stanovená
týdenní pracovní doba rozvržena tak, aby průměrná délka nepřekročila 8 hodin v
období 26 týdnůpo sobě jdoucích. Při výpočtu se vychází z pětidenního
pracovního týdne.
10.1
Výměra dovolené činí dle KS pět týdnů za kalendářní rok. Týdnem dovolené se
rozumí 7 po sobě následujících kalendářních dnů.
Pro vznik práva na dovolenou za kalendářní rok musí
zaměstnanec konat práci alespoň60 dnů v kalendářním roce. Při splnění této
podmínky vzniká zaměstnanci právo na dovolenou za kalendářní rok, tj. na celou
výměru dovolené, popřípadě na její poměrnou část, jestliže jeho pracovní poměr
po celý kalendářní rok netrval. Za odpracovaný se považuje den, v němž
zaměstnanec odpracoval převážnou část své směny tj. více než polovinu, části
směn odpracované v různých dnech se nesčítají. Poměrná část dovolené v takovém
případěčiní za každý celý kalendářní měsíc trvání pracovního poměru jednu
dvanáctinu dovolené za kalendářní rok.
Zaměstnanci, jemuž nevzniklo právo na dovolenou za
kalendářní rok, ani na její poměrnou část, protože nekonal v kalendářním roce
práci alespoň 60 dnů, náleží dovolená za odpracované dny v délce jedné
dvanáctiny dovolené za kalendářní rok za každých 21 odpracovaných dnů v
kalendářním roce. Za odpracovaný se považuje den, v němž zaměstnanec odpracoval
převážnou část své směny tj. více než polovinu, části směn odpracované v
různých dnech se nesčítají.
10.2 Zaměstnanci s nerovnoměrně rozvrženou pracovní
dobou na jednotlivé týdny nebo na období celého kalendářního roku přísluší
tolik pracovních dnů dovolené, kolik jich podle rozvržení pracovní doby na dobu
jeho dovolené připadá v celoročním průměru (§ 213 odst. 4 ZP).
Určení příslušného počtu pracovních dnů dovolené
vyplyne ze vztahu:
ps
vpdd = --------x pd
pt
Legenda:
vpdd = výsledný počet pracovních dnů
dovolené ps = počet směn (pracovních dnů) podle harmonogramu směn
nerovnoměrného týdenního
rozvržení pracovní doby ( bez přesčasových
směn ) pt = počet týdnů v období, na které byla pracovní doba nerovnoměrně
rozvržena pd = počet týdnůdovolené, na které má zaměstnanec právo
Výpočet nároku na dovolenou u zaměstnanců, kterým
jsou směny určovány operativně(bod 3.5 této normy):
ps vpdd =
-------------------------------------------------------------------- x pd x
poměrná část nároku počet týdnůtrvání prac. poměru (dohody) v kal. roce
Poměrná část nároku na dovolenou je určena trváním
prac. poměru (dohody) v kalendářním roce.
Výsledek se zaokrouhlí na celé půldny tím způsobem,
že při vypočtené délce dovolené v rozsahu:
0,25 -0,75 dne se provede zaokrouhlení na 0,5 dne,
0,76 -1,25 dne se provede zaokrouhlení na 1 den, 1,26 -1,75 dne se provede
zaokrouhlení na 1,5 dne, 1,76 -2,25 dne se provede zaokrouhlení na 2 dny.
Stejným způsobem se provádí zaokrouhlování dalších
dnů.
Při změně rozvržení pracovní doby nebo pracovního
režimu v průběhu kalendářního roku přísluší zaměstnanci za tento rok dovolená v
poměru, který odpovídá délce příslušného rozvržení pracovní doby.
10.3 Dovolená, na níž vzniklo právo v příslušném
kalendářním roce, se krátí pouze z důvodů, které vznikly v příslušném roce.
Nepracoval-li zaměstnanec, který splnil podmínku
stanovenou v § 212 odst. 1 ZP, v kalendářním roce, za který se dovolená
poskytuje, pro překážky v práci, které se pro účely dovolené neposuzují jako
výkon práce, krátí se mu dovolená za prvých 100 takto zameškaných pracovních
dnů o jednu dvanáctinu a za každých dalších 21 takto zameškaných pracovních dnů
rovněž o jednu dvanáctinu. Dovolenou vyčerpanou před nástupem rodičovské
dovolené nelze však z tohoto důvodu krátit.
Zaměstnavatel
zkrátí zaměstnanci dovolenou z důvodu neomluveného zameškání směny (pracovního
dne). Neomluvené zameškání kratších částí jednotlivých směn se sčítají.
Podmínkou krácení dovolené je dohoda s příslušnou odborovou organizací, že
zameškání práce bylo neomluvenou absencí (§348 odst.3 ZP). Dovolenou lze takto
zkrátit o jeden až tři dny.
Při
krácení dovolené z výše uvedených důvodů musí být zaměstnanci, jehož pracovní
poměr trval po celý kalendářní rok, poskytnuta dovolená alespoň v délce dvou
týdnů.
Zaměstnanci,
který zameškal práci pro výkon trestu odnětí svobody, se za každých 21 takto
zameškaných pracovních dnů krátí dovolená za kalendářní rok o jednu dvanáctinu.
Stejně se krátí dovolená z důvodu vazby, došlo-li k pravomocnému odsouzení
zaměstnance nebo byl-li zaměstnanec obžaloby zproštěn, popřípadě bylo-li proti
němu trestní stíhání zastaveno jenom proto, že není za spáchaný trestný čin
trestně odpovědný nebo že mu byla udělena milost anebo že trestný čin byl
amnestován.
10.4
Dobu čerpání dovolené určuje zaměstnavatel podle rozvrhu čerpání dovolených
vydaného s předchozím souhlasem příslušné odborové organizace tak, aby si
zaměstnanec mohl dovolenou vyčerpat zpravidla vcelku a do konce kalendářního
roku. Při stanovení rozvrhu čerpání dovolených je nutno přihlížet k úkolům
zaměstnavatele a k oprávněným zájmům zaměstnance. Schválený rozvrh čerpání
dovolených se ukládá u vedoucího příslušného útvaru.
Zaměstnavatel
může určit zaměstnanci na základě rozvrhu dovolených čerpání řádné dovolené, i
když dosud nesplnil podmínky pro vznik práva na dovolenou, jestliže lze
předpokládat, že zaměstnanec tyto podmínky splní do konce kalendářního roku.
Pokud
v jednom pracovním dni začínají zaměstnanci dvě pracovní směny, vyčerpá pro
účely dovolené rovněž dva dny dovolené.
Dovolená
se poskytuje vždy v tom dni, ve kterém pracovní směna začíná.
Připadne-li
v doběčerpání dovolené zaměstnance svátek na den, který je jinak jeho obvyklým
pracovním dnem, nezapočítává se mu do dovolené. Na den svátku zaměstnavatel
neurčuje čerpání jednoho dne dovolené ani čerpání náhradního volna za práci
přesčas ve svátek.
Jestliže
si zaměstnanec nemohl dovolenou vyčerpat v kalendářním roce z naléhavých
provozních důvodů nebo proto, že zaměstnavatel neurčil její čerpání, nebo pro
překážky v práci, je zaměstnavatel povinen poskytnout ji zaměstnanci tak, aby
skončila nejpozději do konce příštího kalendářního roku. Zaměstnavatel je však
povinen určit zaměstnanci čerpání alespoňčtyř týdnů v kalendářním roce, pokud
na ně má právo.
Neurčí-li zaměstnavatel zaměstnanci čerpání alespoňčtyř
týdnů dovolené v kalendářním roce, pokud na ně má právo, ani do 31. října
příštího kalendářního roku, je dnem nástupu zaměstnance na tuto nevyčerpanou
dovolenou nebo její část první následující pracovní den v měsíci listopadu, a
to za předpokladu, že zaměstnanci nebrání v nástupu dovolené překážky v práci
(v případě pracovní neschopnosti a v případěčerpání mateřské nebo rodičovské
dovolené). Pokud zaměstnanec nevyčerpá uvedené čtyři týdny dovolené ani do
konce příštího kalendářního roku, právo na tuto dovolenou zaniká.
Pokud
zaměstnanec nemohl vyčerpat dovolenou, přesahující čtyři týdny ani do konce
příštího kalendářního roku z naléhavých provozních důvodů nebo proto, že
zaměstnavatel neurčil její čerpání, nebo pro překážky v práci na straně
zaměstnance, může být s jeho písemným souhlasem tato část dovolené vyčerpána do
konce dalšího kalendářního roku.
Výjimečně
může zaměstnavatel zaměstnancům poskytovat dovolenou v několika částech nebo i
po jednotlivých dnech, v těchto případech však musí alespoň jedna část činit
nejménědva týdny, pokud se zaměstnanec se zaměstnavatelem nedohodne jinak,
přičemž nezáleží na tom, zda jde o dovolenou z předcházejícího roku nebo
dovolenou z nároku běžného roku.
Změní-li
zaměstnanec v průběhu téhož kalendářního roku zaměstnání, může mu kterýkoliv ze
zúčastněných zaměstnavatelů poskytnout dovolenou, popř. část dovolené, na
kterou mu vzniklo právo u druhého zaměstnavatele a zaměstnanec o to požádá oba
zúčastněné zaměstnavatele nejpozději před skončením pracovního poměru u
dosavadního zaměstnavatele. Podmínkou pro převod dovolené je souhlas obou
zaměstnavatelů.
Poměrná
část dovolené za kalendářní rok přísluší v délce jedné dvanáctiny též za
kalendářní měsíc, v němž zaměstnanec změnil zaměstnání, pokud skončení
pracovního poměru a vznik pracovního poměru u nového zaměstnavatele na sebe
bezprostředně navazují. Zaměstnanci přísluší poměrná část dovolené od
zaměstnavatele, u něhož byl v pracovním poměru déle než polovinu měsíce.
Změní-li zaměstnanec zaměstnání v polovině měsíce, poskytne mu poměrnou část
dovolené za tento měsíc nový zaměstnavatel. Jako změna zaměstnání v polovině
měsíce se posuzuje též, jestliže na skončení zaměstnání před polovinou měsíce
bezprostředně navazují dny pracovního klidu a na ně nástup nového zaměstnání po
poloviněměsíce.
Byl-li
zaměstnanec během dovolené uznán práce neschopným pro nemoc nebo úraz nebo
ošetřuje-li nemocného člena rodiny, dovolená se mu přerušuje. To neplatí,
jestliže zaměstnavatel určil čerpání dovolené na dobu ošetřování nemocného
člena rodiny na žádost zaměstnance. Dovolená se přerušuje také nástupem
mateřské a rodičovské dovolené.
Zaměstnanci
s rovnoměrně rozvrženou pracovní dobou přísluší za dobu čerpání dovolené
náhrada mzdy ve výši průměrného výdělku za skutečnou délku odpadlé směny.
Zaměstnanci s nerovnoměrně rozvrženou pracovní dobou přísluší za dobu čerpání
dovolené náhrada mzdy ve výši průměrného výdělku odpovídajícího průměrné délce
směny. Odpadlá délka směny se rovná průměrné délce směny.
Rozhodná
je výše průměrného výdělku používaného v té době, kdy je dovolená čerpána, i
kdyby se jednalo o čerpání dovolené z předchozího kalendářního roku nebo o
čerpání dovolené převedené od jiného zaměstnavatele, u něhož měl jinou mzdu.
11
Evidence a vykazování pracovní doby
11.1 K vykazování a evidenci pracovní doby jsou zavedeny
uživatelské programové úlohy. Způsob evidování a vykazování odpracované a
neodpracované doby je stanoven vnitřní normou.
Platnost
všech schválených požadavků o zařazení do režimu pružné pracovní doby je
vydáním této normy ukončena.
Zaměstnanci,
kteří pro rok 2007 mají zájem být zařazeni do režimu pružné pracovní doby, musí
z důvodu změny intervalu základní pracovní doby podat svým nadřízeným novou
žádost.
|
13
|
Závěrečné
ustanovení |
|
13.1 |
Podle
ustanovení této normy se postupuje od 1. ledna 2007. |
|
13.2 |
Součástí
této normy jsou přílohy: |
Příloha
č. 1: Odchylná pracovní doba Příloha č. 2: Pružná pracovní doba
Datum
schválení: 15. 1. 2007 Ing. Tomáš
Jílek, v. r. generální ředitel
Odchylná pracovní doba zaměstnanců MHD
Tato úprava se týká pracovní doby a doby odpočinku
pracovníků MHD, kteří jsou členy osádky autobusu, zaměstnanců, kteří organizují
městskou dopravu a zaměstnanců drážní dopravy na dráze tramvajové, lanové a
speciální (metro):
Pracovníci drážní dopravy na dráze
speciální (metro)
1) revizor bezpečnosti v dopravě (ve směně), 2)
dispečer vlakového dispečinku metro, 3) výpravčí,4) dozorčí směny trati, 5)
dozorčí depa, 6) odpovědný zástupce provozu (ve směně), 7) dozorčí stanice, 8)
samostatný provozní technik, 9) železničář – vedoucí posunu, 10) dělník v
dopravě – přepravní manipulant, 11) strojvedoucí, 12) strojvedoucí-instruktor.
Zaměstnanci drážní dopravy na dráze
tramvajové
1) řidič tramvaje, 2) výpravčí v nepřetržitém
provozu.
Zaměstnanci, kteří organizují
silniční městskou dopravu a členové osádky autobusu
1) řidič autobusu, 2) dispečer v nepřetržitém
provozu, 3) řidič pohotovostního vozidla v nepřetržitém provozu, 4) výpravčí v
nepřetržitém provozu.
Tito zaměstnanci nečerpají přestávky na jídlo a
oddech, ale je jim poskytována přiměřenádoba na oddech a jídlo.
1.1 Rozvrh směn- turnus – plán stavby směn
nerovnoměrně rozvržených v určitém cyklu, ze kterého je vypočítáván fond
pracovní doby. U zaměstnanců konajících práce na základě dohod o pracích
konaných mimo pracovní poměr se rozvrhem směn – turnusem po dohodě se
zaměstnancem rozumí i rozvrh bez konkrétního plánu směn, ze kterého je
vypočítáván fond pracovní doby dle úvazku zaměstnance podle kalendáře v běžné
pracovní dny.
1.2 Rozvrhem směn – turnusem se po
dohodě se zaměstnancem rozumí i rozvrh bez konkrétního plánu směn, ze kterého
je vypočítáván fond pracovní doby dle úvazku zaměstnance podle kalendáře v
běžné pracovní dny.
1.3
Rozpis směn – konkrétní seznam směn s uvedením přidělení zaměstnance pro
konkrétní provozní den.
2
Součástí pracovní doby jsou
·
vlastní
přepravní výkon,
·
přejezdy
z linky na linku, •operativní a provozní zálohy,
·
prostoj
(např. KPV – krácení provozního výkonu),
·
seznámení
se s příslušnou tratí/linkou,
·
seznámení
s obsluhou a řízení vozidla,
·
přiměřená
doba pro oddech a jídlo,
·
přípravná
a odstavná doba,
·
manipulační
jízdy po trati,v garáži, vozovně, depu (obraty vozidel/souprav, jízda po
smyčce, mytí vozidla/soupravy, tankování),
·
režijní
jízdy (např. přejezdy mezi nástupními místy v rámci jedné směny),
·
čekání
na zpožděné střídání,
·
zkušební
jízdy po trati,v garáži, vozovně, depu, zkušební trati,
·
zácvik
jiného zaměstnance,
·
předání
vozidla při střídání,
·
vykonání
odborných zkoušek,
·
výkon
dopravní kontroly,
·
výkon
práce revizora bezpečnosti v dopravě,
·
výkon
práce dozorčího směn trati,
·
výkon
služby strojvedoucího instruktora,
·
výkon
služby dispečera vlakového dispečinku metro,
·
výkon
služby výpravčího v metru,
·
výkon
služby dozorčího depa,
·
výkon
služby odpovědného zástupce provozu (ve směně),
·
výkon
služby dozorčího stanice,
·
výkon
služby samostatného provozního technika,
·
výkon
služby železničáře – vedoucího posunu,
·
výkon
služby dělníka v dopravě – přepravního manipulanta,
·
výkon
služby dispečera v nepřetržitém provozu,
·
výkon
služby řidiče pohotovostního vozidla v nepřetržitém provozu,
·
výkon
služby výpravčího v nepřetržitém provozu,
·
docházková
doba z místa vystřídání do místa odpočinku a zpět v objektu DP nebo smluvního
objektu s příslušným zázemím,
·
předávka
služby.
3
Rozvržení pracovní doby – rozvrh a rozpis směn
3.1 Průměrná týdenní pracovní doba činí 40 hodin, do této
doby se započítává přiměřená doba pro oddech a jídlo.
3.2
Pracovní doba je rozvržena nerovnoměrně, zaměstnanci konají práci v každodenním
režimu na základě vypracovaného písemného a zveřejněného rozvrhu směn – turnusu
stanovené týdenní pracovní doby. Podle výkonu převážné části pracovní doby ve
směněrozlišujeme ranní, odpolední, polonoční, noční, denní, celodenní a dělené
směny.
3.3
Přidělování zaměstnanců do jednotlivých rozvrhů směn – turnusů se řídí
rozhodnutím příslušného vedoucího, popř. vnitřními pravidly jednotlivých
jednotek (JPA, JPT, JPM).
3.4
Nový rozvrh směn - turnus (např. zdůvodu změny grafikonu) schvaluje příslušný
vedoucí, po předchozím projednání s příslušnými odborovými organizacemi.
Zaměstnanci, musí být s novým rozvrhem seznámeni minimálně 14 dní předem formou
vývěsky.
3.5
Rozpis směn je konečné upřesnění přidělení směny zaměstnanci dle plánovaného
rozvrhu směn pro příslušný provozní den. S tímto rozpisem musí být zaměstnanec
seznámen minimálně 3 dny předem formou vývěsky, nedohodne li se zaměstnavatel
se zaměstnancem jinak. Změny v konkrétní směně lze provádět bez předchozího
projednání se zaměstnancem jen při náhlé nepředvídatelné změně vypravení.
3.6
Pokud nebude možno v důsledku svátku zachovat zaměstnanci plánovanou směnu z
rozvrhu směn - turnusu pro příslušný den, může mu být přidělena jiná směna,
nebo směna odpadne z důvodu svátku.
3.7
Pokud je zaměstnanci určena jiná kratší směna oproti rozvrhu směn - turnusu z
důvodu potřeby zaměstnavatele, je mu započtena původní délka směny z rozvrhu
směn - turnusu.
3.8
U strojvedoucích z důvodů pracovního zatížení při jednočlenné obsluze se
vylučuje, aby v rozvrhu a rozpisu směn následovaly po sobě 3 noční směny.
3.9
Při živelných pohromách a z důvodu dlouhodobého omezení provozu s cestujícími v
části linky metra je možné přejít operativně na režim zařazení strojvedoucích
podle potřeb provozu. Konkrétní situace bude v nejbližším možném termínu
projednána s příslušnými odborovými organizacemi.
3.10
V JPT a JPM je nejkratší délka směny stanovena na 6 hodin. Výjimkou je školení
v JPT a JPM a zálohy v JPT.
4
Rozvržení přestávek
4.1
U řidičů autobusů MHD a tramvají je bezpečnostní přestávka – přerušení řízení
vozidla – stanovena nejpozději po 4 hodinách řízení v minimální době trvání 30
minut nenásleduje-li přerušení dělené směny, nepřetržitý odpočinek mezi dvěma
směnami nebo nepřetržitý odpočinek v týdnu. Tato přestávka může být rozdělena
do několika přestávek v trvání nejméně 10 minut.
4.2
U strojvedoucích metra je přestávka – přerušení řízení vozidla – stanovena
nejpozději po 2,5 hodinách, při likvidaci mimořádných událostí bude tato
přestávka poskytnuta v nejbližším možném čase. Přestávka je uvedena v definici
každé konkrétní směny. Definice směn musí být zveřejněna formou vývěsky na
všech nástupních a střídacích místech.
4.3 Do délky doby řízení se nezapočítává přípravná doba před
a po směně, přejímka a odstavení vozidla/soupravy na začátku a konci směny
(včetně začátku a konce části dělené směny).
4.4
Přiměřené doby na oddech a jídlo a bezpečnostní přestávky řidičů jsou uvedeny v
jízdních řádech (definici směn) dohodnutým způsobem.
4.5
Každé nedodržení minimálního stanoveného rozsahu v čerpání bezpečnostních
přestávek a přiměřené doby pro oddech a jídlo je řidič povinen vždy nahlásit
příslušnému dispečinku (útvar 110110 - odd. Vlakový dispečink, 120110 – odd.
Provozní dispečink, 130110 – odd. Provozní dispečink). Dispečink všechny
nepravidelnosti v čerpání přestávek a přiměřených dob pro oddech a jídlo vyhodnotí
a na základě toho včas nařídí řidiči náhradní čerpání přestávky.
4.6
Pokud je řidič vystřídán na trati, musí mít možnost čerpat přestávku nebo
přiměřenou dobu pro oddech a jídlo na střídací místnosti určené k odpočinku v
objektu DP nebo smluveném objektu s patřičným zázemím. Časový úsek mezi
vystřídáními musí mimo čistého času přestávky zahrnovat i docházkový čas do
nejbližší střídací místnosti a zpět určené k odpočinku v objektu DP nebo
smluvního objektu s patřičným zázemím.
5
Nepřetržitý odpočinek mezi dvěma směnami
5.1
Pracovní doba musí být rozvržena tak, aby zaměstnanec, na kterého se vztahují
ustanovení této přílohy, měl mezi koncem jedné směny a začátkem následující
směny nepřetržitý odpočinek alespoň 11 hodin během 24 hodin po sobě jdoucích.
a)zkrácen až na 9 hodin nejvýše
třikrát v týdnu za podmínky, že v následujícím týdnu bude prodloužen o dobu
předchozího zkrácení,
b)během 24 hodin po sobě jdoucích výjimečně rozdělen na dvě
nebo tři části ve dnech, kdy není zkrácen podle písmena a), přičemž musí jedna
část činit alespoň 8 hodin a nepřetržitý odpočinek musí být prodloužen z 11
hodin na alespoň 12 hodin.
6
Nepřetržitý odpočinek v týdnu
6.1
Pracovní doba musí být rozvržena tak, aby u zaměstnance, na kterého se vztahuje
tato příloha vnitřní normy, byla doba nepřetržitého odpočinku v týdnu během
každého období sedmi po sobě jdoucích kalendářních dnů alespoň 24 hodin s tím,
že za období tří týdnů bude tento odpočinek činit celkem alespoň 105 hodin.
7
Řidič v zájezdové dopravě
7.1
U řidičů autobusů mezinárodní osobní dopravy se postupuje dle vyhlášky č.
108/1976 Sb., o „Evropské dohodě o práci osádek vozidel v mezinárodní silniční
dopravě(AETR)“, ve znění pozdějších předpisů.
8
Noční práce při údržbě metra
8.1
Délka směny zaměstnance pracujícího v noční době při údržbě metra může činit
nejvýše 10 hodin během 24 hodin po sobě jdoucích.
30 hodin, 32,5 hodiny – je určeno
podle potřeb nočního provozu od 22:00 h do 4:30 h nebo od 22:30 h do 5:00 h.
Pružná
pracovní doba
1 V
zájmu lepšího využívání pracovní doby a uspokojování osobních potřeb
zaměstnanců DP lze uplatnit ve smyslu § 85 ZP na některých pracovištích nebo u
některých zaměstnanců pružnou pracovní dobu.
2
Podmínkou uplatnění pružné pracovní doby u zaměstnance nebo skupiny
zaměstnancůje zabezpečení řádného výkonu všech činností útvaru vymezených
vnitřní normou o posláních a působnostech útvarů a včasné a kvalitní plnění
úkolů zaměstnancem daných popisem pracovní funkce.
3 V
DP se uplatňuje nerovnoměrné rozvržení pružné pracovní doby, tzn., že průměrná
týdenní pracovní doba musí být naplněna nejdéle ve čtyřtýdenním vyrovnávacím
období.
4
Zaměstnanec si sám v časových úsecích (volitelná pracovní doba) určených DP
volí začátek, popř. konec pracovní doby – směny.
Mezi
dva úseky volitelné pracovní doby je vložen časový úsek povinné přítomnosti na
pracovišti (základní pracovní doba).
5
Délka základní pracovní doby a dob volitelné pracovní doby je stanovena takto:
|
•začátek
a konec základní pracovní doby |
9:00 – 14:00 h |
|
|
•volitelná
prac.doba před začátkem základní pracovní doby |
6:00 - |
9:00 h |
|
•volitelná
prac.doba po skončení základní pracovní doby |
14:00 – 18:00 h. |
|
6 O
zařazení do režimu pružné pracovní doby žádá zaměstnanec (příp. skupina
zaměstnanců) písemně svého nadřízeného, který ji v případě svého souhlasu doporučí
a předá ke schválení vedoucímu zaměstnanci přímo podřízenému generálnímu
řediteli, vedoucímu jednotky nebo vedoucímu provozovny - služby. Zaměstnanci
přímo podřízení generálnímu řediteli předkládají žádost o zařazení do režimu
pružné pracovní doby generálnímu řediteli. Rozhodnutí o zařazení do režimu
pružné pracovní doby zašlou příslušní vedoucí útvaru 500200 na vědomí.
Doporučením žádosti na sebe bere každý vedoucí útvaru osobní odpovědnost, že v
jím řízeném útvaru bude zabezpečen řádný chod jím řízeného útvaru.
7 V
případě jakýchkoliv závad v plnění úkolů útvaru může být zaměstnanec, který
neplnění způsobil, rozhodnutím vedoucího zaměstnance vyřazen z režimu pružné
pracovní doby, a to od počátku následujícího měsíce po zjištění závad.
8
Vedoucí útvaru, který doporučil žádost zaměstnance, ve smyslu bodu 6 této
přílohy, na zařazení do režimu pružné pracovní doby, může navrhnout vedoucímu
zaměstnanci její zrušení, pokud rozhodne, že je to v zájmu jím řízeného útvaru.
Rozhodnutí o zrušení pružné pracovní doby zaměstnance zašle vedoucí útvaru na
vědomí útvaru 500200.
9 Pružná pracovní doba se neuplatní zejména při pracovní
cestě zaměstnanců, při nutnosti zabezpečení naléhavého pracovního úkolu ve
směně s pevným začátkem a koncem nebo pokud tomu brání provozní důvody. Dále v
době důležitých osobních překážek v práci, po kterou přísluší náhrada mzdy nebo
peněžité dávky podle předpisů o nemocenském pojištění.
10
Při pružném rozvržení pracovní doby se posuzují překážky v práci na
stranězaměstnance jako výkon práce jen v rozsahu, ve kterém zasáhly do základní
pracovní doby. Toto ustanovení však neplatí v případě dočasné pracovní
neschopnosti, kdy se zaměstnanci poskytuje náhrada mzdy a přísluší mu za
průměrnou délku směny.
11
Při překážkách v práci na straně zaměstnance při pružném rozvržení pracovní
doby, vymezených přesnou délkou nezbytně nutné doby, po kterou přísluší
zaměstnanci pracovní volno, posuzuje se jako výkon práce celá tato doba.
12 Práce přesčas při uplatnění pružného rozvržení pracovní
doby se zjišťuje vždy jako práce nad stanovenou týdenní pracovní dobu a nad
základní pracovní dobu.